Nechci být zaměstnancem

Proč nechci být zaměstnancem? Přijde mi absurdní tvrdě dřít celý život pro blaho svých zaměstnavatelů a nemyslet přitom na sebe.

Představte si člověka, co celý život staví domy. Postaví jich třeba 50 a pak jde do důchodu a zjistí, že sám nemá kde bydlet. Peněz taky moc nenašetřil, teď žije v podnájmu a pobírá skromný důchod. Stává se z něj typický zahořklý důchodce, který na všechno nadává a říká “jó, to by se dřív nestalo, tehdy bylo všechno mnohem lepší“.

V jaké by byl situaci, kdyby celý život nestavěl domy pro cizí lidi, ale myslel taky občas na sebe? I kdyby jen 10% své práce dělal pro sebe, tak teď vlastní 5 domů, v jednom bydlí, ostatní pronajímá. Platí si správce, který se stará o běžnou údržbu domu, aby si sám mohl užívat důchod. Zůstane mu stále slušný měsíční příjem z nájmu, cestuje po světě a když je zrovna doma, chodí 3x týdně hrát golf.

Co je lepší?

Samozřejmě jsem to (záměrně) nadsadil a zanedbal spoustu dalších faktorů, jako třeba, že ke stavbě domu nestačí jen čas a know how a po tu dobu, kdy si staví pro sebe, musí za něco žít, je potřeba mít pozemek apod… Nicméně to jsou věci, které jsou řešitelné vhodným zacházením s penězi, které získá prací na těch zbývajících domech. Jde ale o princip. A je třeba vnímat dům jako metaforu. Je-li člověk dejme tomu programátor, pak nepotřebuje kupovat spoustu drahého materiálu proto, aby něco vytvořil. Stačí si uvědomit rozdíl mezi prací pro cizí lidi a prací pro sebe.

Problém je v tom, že zaměstnanec má pocit, že pracuje pro sebe - dostává přece slušně zaplaceno. Jenomže peníze jsou jen papírky, které rychle ztrácejí na hodnotě. A většinou je člověk vymění za něco, co na hodnotě ztrácí ještě rychleji (auto, televizi, různé spotřebiče, které nutně musí mít…). Plody jeho práce ve skutečnosti sklízí jeho zaměstnavatel.

A teď malý kvíz:
Strávili byste celý den sbíráním jahod za dvě jablka?

A nemrzelo by vás, že máte k večeři jedno a k snídani druhé jablko načež se vydáte opět celý den sbírat jahody s myšlenkou na to, že večer zas budete křoupat jabko a jahody stejně nikdy neochutnáte?

Spoustě lidem to přijde normální, takhle to přece dělají všichni sběrači jahod. Mně to normální nepřijde.

A co já o tom vím?
Nepíšu to rozhodně z pozice “osvícence”, který funguje tak, jak káže. Přivedla mě k tomu má situace. Nejsem sice zaměstnanec v zaběhnutém slova smyslu. Jsem (zatím) živnostník, ale v tom, o čem jsem psal, rozdíl příliš nevidím. Nabral jsem několik větších zakázek a teď neustále pracuju a nic z toho nemám. Teda kromě nějakých těch peněz, což je fajn, mám co jíst a kde bydlet. Mám rozdělaných několik svých věcí, několik z nich už i běží, ale nedostává se mi na ně moc času, což mi vadí čím dál víc. Ale postupně, jak si uvědomuju, co dělám, jim věnuju stále víc času. Aby taky ne, baví mě totiž mnohem víc než zakázky. Mým cílem je v tomhle trendu pokračovat a do léta mít nemalé procento času vyhrazeno pro práci na vlastních věcech. V červenci si sednu, zrekapituluju si, jak se mi v tomhle dařilo a případně přitvrdím.

Můj problém je také v tom, že za vydělané peníze nenajmu např. jiného programátora, aby pracoval na mých projektech. Mám pořád tendence vše dělat sám, což mě brzdí. Sám moc nerozumím důvodům, které mě vedou k tomu takhle hloupě jednat… Na tohle se taky zaměřím. Je nezbytně nutné naučit se delegovat práci na ostatní.

První krok je uvědomit si, co dělám špatně. Druhý krok je to začít chápat to jako problém, který je třeba vyřešit.

Kde se bere ta jistota?
Jak vůbec můžu vědět, že to, co dělám (resp. to, co dělat nechci), je špatně a to, o čem píšu, je správně? To je mi ale dobrá otázka! Ten, kdo si ji položil dřív, než si ji přečetl, má bod za zdravě kritický postoj. A odpověd zní, že to vědět nemůžu. Dokud nebudu šťastný důchodce, chodící 3x týdně na golf. Proto to berte pouze jako můj názor, směs zkušeností, logiky a intuice. Žádná jistota to není. Ale jak se někde se psalo… but you gotta gamble to win. A hlavně spoléhejte na sebe a na podložené informace.

Pár vytržených myšlenek:
- Myslete i na sebe.
- Myslete do budoucna. Co vám to, co děláte, přinese za rok? A co za 10 let?
- Očekávejte za svou práci víc než peníze nebo “firemní benefity”.
- Vzdělávejte se, získávejte zkušenosti.
- Nikdo to s vámi nemyslí lépe, než vy sami.
- Buďte informovaní (přímo od zdroje, nedůvěřujte slepě všemu, co se říká) a spoléhejte se na svůj úsudek.
- Nevymlouvejte se, za všechno si můžete sami.
- Je přece správné myslet na sebe!

Ještě dodatek na závěr: Článek byl plný metafor a nadsázky, tak je třeba s tím počítat.