Tenle článek volně navazuje na předchozí článek “nechci být zaměstnancem“. Tentokrát článek nebude vyjadřovat tak jednoznačný názor, jako ten předchozí. Předně proto, že soukromníkem jsem a že mi to v mnoha ohledech v současné době vyhovuje. Nicméně to nevidím, jako dlouhodobě udržitelný stav. Zkrátka, nemá to budoucnost.
OSVČ je z mnoha pohledů fajn. Nemusím se spoléhat na to, jestli najdu někoho, kdo mi dá práci, nemusím se bát, že o ni přijdu, nemusím ráno vstávat, večer brzo spát, skákat jak šéf píská, držet hubu ani krok. Stát mi nebere peníze dřív, než je za odvedenou práci vůbec dostanu, a hlavně - dělám to, co mě baví. Takže v porovnání se zaměstnancem je OSVČ z mého pohledu nesrovnatelně lepší. Samozřejmě to je i mnohem náročnější, člověk musí sám shánět práci, nést veškerou odpovědnost, zařizovat papírování, komunikaci s klienty, marketing, přemýšlet nad vývojem podnikání, hledat vhodné spolupracovníky, atd… Zkrátka, úderem 17h živnostníkovi práce rozhodně nekončí. Přesto všechno mi OSVČ vyhovuje. Zatím.
Největší problém je v tom, že OSVČ si svou nezávislost musí tvrdě zasloužit, odpracovat. Bavme se teď o běžných živnostech, vynechme prozatím internetovou generaci, která je v principu trochu jiný případ. Ale o tom později. Ostatní živnosti stojí a padají právě na práci živnostníka. Den má ale pořád stejně málo hodin a člověk pořád stejně málo energie nebo jí má čím dál tím míň… Z toho je jasné, že měsíční zisk z činnosti živnostníka má pevně daný strop. Od určitého okamžiku už nemůže víc pracovat, aby víc vydělal. Navíc se na této hranici brzo udře, vyhoří… Tudy cesta nevede. Zvyšovat strop nejde tím, že člověk bude prostě pracovat víc. Navíc je to docela pitomý nápad :)
Jedna z možností jak nepracovat víc, ale zvýšit si strop, je začít dělat za víc, např. zvýšit nějak přidanou hodnotu, vybudovat si lepší jméno, dělat něco úplně jiného… To ale není škálovatelné řešení. Tím strop maximálně posuneme o kousek výš, ale zase tam zůstane zavazet.
Pak je tu možnost zvýšit objem práce, ale nedělat ji všechnu sám. Tedy najít někoho/něco, co ji udělají za vás a pokud možno levněji. Aby to fungovalo, je samozřejmě nutné, abyste za práci dostali zaplaceno víc, než zaplatíte tomu, kdo ji za vás udělá. A to je koncept, který už má spíš než s OSVČ mnohem víc společného se společností, firmou. Tento způsob zvyšování stropu mi přijde rozumnější než předchozí, proto nechci být do budoucna OSVČ.
Záměrně jsem nemluvil přímo o zaměstnancích nebo spolupracovnících jako o lidech. Oni to nemusejí být nutně lidi. Jako spolupracovník, který dělá práci za vás, se dají uvažovat různé automatizované prostředky nebo investice (o těch se ale dál rozepisovat nebudu). Ať nechodíme moc daleko, může to být například software nebo internet. Např. E-shop díky spolupráci s panem Internetem funguje a prodává sám od sebe, komunikuje se zákazníky (alespoň v minimální míře, která pro většinu zákazníků stačí) a např. přeposílá objednávky vašemu dodavateli, který zboží zabalí a odešle zákazníkovi. Tenhle virtuální zaměstnanec se postará i o vystavování faktur, případně to rovnou zaúčtuje. Jednou za čas poslušně ohlásí, kolik vám za dané období vydělal.
Příkladů jistě najdete víc a lepších…
Proto mezi skupinu lidí, kteří si zvyšují strop tímto způsobem, řadím i generaci úspěšných internetových podnikatelů. Byť jsou někteří stále oficiálně OSVČ, ve skutečnosti jejich příjem není vždy závislý jen na počtu odpracovaných hodin. Pracují za ně jejich virtuální zaměstnanci. Jsou v podstatě šéfové svých virtuálních společností. Právně jim stačí být OSVČ, ušetří papírování, za virtuální zaměstnance nemusejí platit odvody a vůbec se takoví zaměstnanci z pohledu práva tváří, jako by veškerou práci dělal jen živnostník. A přitom pracují bez nároku na honorář či odpočinek…
Ze soukromníka se stropem, bych se raději v budoucnu přeměnil v někoho, za koho pracují také jiní. Přijde mi to rozumnější než se strhat nebo se spokojit s průměrem.
A na závěr jeden citát, který se docela hodí k tématu:
I would rather earn 1% off a 100 people’s efforts than 100% of my own efforts.
– John D. Rockefeller
Proč nechci být zaměstnancem? Přijde mi absurdní tvrdě dřít celý život pro blaho svých zaměstnavatelů a nemyslet přitom na sebe.
Představte si člověka, co celý život staví domy. Postaví jich třeba 50 a pak jde do důchodu a zjistí, že sám nemá kde bydlet. Peněz taky moc nenašetřil, teď žije v podnájmu a pobírá skromný důchod. Stává se z něj typický zahořklý důchodce, který na všechno nadává a říká “jó, to by se dřív nestalo, tehdy bylo všechno mnohem lepší“.
V jaké by byl situaci, kdyby celý život nestavěl domy pro cizí lidi, ale myslel taky občas na sebe? I kdyby jen 10% své práce dělal pro sebe, tak teď vlastní 5 domů, v jednom bydlí, ostatní pronajímá. Platí si správce, který se stará o běžnou údržbu domu, aby si sám mohl užívat důchod. Zůstane mu stále slušný měsíční příjem z nájmu, cestuje po světě a když je zrovna doma, chodí 3x týdně hrát golf.
Co je lepší?
Samozřejmě jsem to (záměrně) nadsadil a zanedbal spoustu dalších faktorů, jako třeba, že ke stavbě domu nestačí jen čas a know how a po tu dobu, kdy si staví pro sebe, musí za něco žít, je potřeba mít pozemek apod… Nicméně to jsou věci, které jsou řešitelné vhodným zacházením s penězi, které získá prací na těch zbývajících domech. Jde ale o princip. A je třeba vnímat dům jako metaforu. Je-li člověk dejme tomu programátor, pak nepotřebuje kupovat spoustu drahého materiálu proto, aby něco vytvořil. Stačí si uvědomit rozdíl mezi prací pro cizí lidi a prací pro sebe.
Problém je v tom, že zaměstnanec má pocit, že pracuje pro sebe - dostává přece slušně zaplaceno. Jenomže peníze jsou jen papírky, které rychle ztrácejí na hodnotě. A většinou je člověk vymění za něco, co na hodnotě ztrácí ještě rychleji (auto, televizi, různé spotřebiče, které nutně musí mít…). Plody jeho práce ve skutečnosti sklízí jeho zaměstnavatel.
A teď malý kvíz:
Strávili byste celý den sbíráním jahod za dvě jablka?
A nemrzelo by vás, že máte k večeři jedno a k snídani druhé jablko načež se vydáte opět celý den sbírat jahody s myšlenkou na to, že večer zas budete křoupat jabko a jahody stejně nikdy neochutnáte?
Spoustě lidem to přijde normální, takhle to přece dělají všichni sběrači jahod. Mně to normální nepřijde.
A co já o tom vím?
Nepíšu to rozhodně z pozice “osvícence”, který funguje tak, jak káže. Přivedla mě k tomu má situace. Nejsem sice zaměstnanec v zaběhnutém slova smyslu. Jsem (zatím) živnostník, ale v tom, o čem jsem psal, rozdíl příliš nevidím. Nabral jsem několik větších zakázek a teď neustále pracuju a nic z toho nemám. Teda kromě nějakých těch peněz, což je fajn, mám co jíst a kde bydlet. Mám rozdělaných několik svých věcí, několik z nich už i běží, ale nedostává se mi na ně moc času, což mi vadí čím dál víc. Ale postupně, jak si uvědomuju, co dělám, jim věnuju stále víc času. Aby taky ne, baví mě totiž mnohem víc než zakázky. Mým cílem je v tomhle trendu pokračovat a do léta mít nemalé procento času vyhrazeno pro práci na vlastních věcech. V červenci si sednu, zrekapituluju si, jak se mi v tomhle dařilo a případně přitvrdím.
Můj problém je také v tom, že za vydělané peníze nenajmu např. jiného programátora, aby pracoval na mých projektech. Mám pořád tendence vše dělat sám, což mě brzdí. Sám moc nerozumím důvodům, které mě vedou k tomu takhle hloupě jednat… Na tohle se taky zaměřím. Je nezbytně nutné naučit se delegovat práci na ostatní.
První krok je uvědomit si, co dělám špatně. Druhý krok je to začít chápat to jako problém, který je třeba vyřešit.
Kde se bere ta jistota?
Jak vůbec můžu vědět, že to, co dělám (resp. to, co dělat nechci), je špatně a to, o čem píšu, je správně? To je mi ale dobrá otázka! Ten, kdo si ji položil dřív, než si ji přečetl, má bod za zdravě kritický postoj. A odpověd zní, že to vědět nemůžu. Dokud nebudu šťastný důchodce, chodící 3x týdně na golf. Proto to berte pouze jako můj názor, směs zkušeností, logiky a intuice. Žádná jistota to není. Ale jak se někde se psalo… but you gotta gamble to win. A hlavně spoléhejte na sebe a na podložené informace.
Pár vytržených myšlenek:
- Myslete i na sebe.
- Myslete do budoucna. Co vám to, co děláte, přinese za rok? A co za 10 let?
- Očekávejte za svou práci víc než peníze nebo “firemní benefity”.
- Vzdělávejte se, získávejte zkušenosti.
- Nikdo to s vámi nemyslí lépe, než vy sami.
- Buďte informovaní (přímo od zdroje, nedůvěřujte slepě všemu, co se říká) a spoléhejte se na svůj úsudek.
- Nevymlouvejte se, za všechno si můžete sami.
- Je přece správné myslet na sebe!
Ještě dodatek na závěr: Článek byl plný metafor a nadsázky, tak je třeba s tím počítat.
Jak jsem psal někdy začátkem roku, chtěl jsem letos do prázdnin rozjet 3 větší projekty. Jedním z nich jsou už představené Mikrostránky, které sice nejsou pořád v podobě, ve které bych byl schopen říct “tak, tady to máte”, ale už nějakou dobu běží. Do dvou měsíců snad budu schopen rozjet placené účty a trochu s tím zase pohnout. Další projekt je tajný hlavně proto, že jsem ho nikdy nerozjel a zatím to vypadá, že zůstane ještě nějakou dobu u ledu. Možná napořád, už mu moc nevěřím.
No a třetí projekt byl spíš z nadšení, pro zábavu a kvůli sběru zkušeností, které ještě nemám. Jde o e-shop s litevskou medovinou. U nás se neprodává a přitom je to překvapivě dobré pití pro širokou řadu příležitostí ;) I když sám nečekám, že kolem toho bude kdoví jaká zábava, články zkušenějších jsem už dřív pozorně četl. Nicméně neočekávám, že z toho jednou bude hlavní zdroj mých příjmů, ten leží někde docela jinde a jsem si skoro jist, že pro vydělání stejných peněz jako vydělám v eshopu, stačí mnohem méně práce než jako v eshopu. Ale přesto všechno jsem to rozjel.
Číst dále »
Média nás pravidelně straší krizí, ozvývají se děsivé titulky jako “Krize nejvíce doléhá na živnostníky” a podobně. Na mě krize doléhá úplně jinak. Krize je, že chybí čas na dokončování prokejtů, kterým nechybí už tak moc, abych je mohl spustit. Jak to? No, můžu si za to samozřejmě sám. Vzal jsem několik větších zakázek a tím jsem se zase zpronevěřil proti jednomu z mých cílů - většinu času pracovat pro sebe, menšinu pro ostatní. Ale můžu si to ospravedlnit alespoň tím, že si tím zase trochu rozšířím obzory (používám v nich technologie, se kterými zatím nemám tolik zkušeností) a nastřádám nějaké finance na své projekty.
Tenhle stav mě přvádí k nápadu přijmout na nějaké ze zakázek další lidi. U jedné to bude stejně asi nutnost. Tady teprve přemýšlím, jakou technologii využiju pro vývoj. Jedním z hlavních požadavků je, abych byl schopen sehnat několik lidí, kteří se zvolenou technologií pracují. Moc rád bych se vyhnul PHP, ale že seženu nějkolik volných rubistů moc nepočítám, tak přemýšlím o Pythonu.
Rád bych taky konečně pohnul s mikrostránkami, kde mám rozpracováno několik věcí, které tam už dlouho chybí. Pak připravuji projekt lehce související s mikrostránkami, který měl už v srpnu jet, ale pořád se na něj nedostává.
Takže krizi navzdory, práce je až nad hlavu…
Jen tak předběžně, pokud by měl někdo zájem spolupracovat, má zkušenosti s Ruby (framework Merb nebo Sinatra, ale to se dá naučit raz dva) nebo s Pythonem (Django), zkuste se mi ozvat na mejl.
Asi většina z vás zná TED.com. Server, který poskytuje všem a zdarma prezentace lidí, od kterých se je co učit. Už jen fakt, že jsou rozděleny do kategorií typu “Přesvědčivé”, “Fascinující”, “Inspirativní” a podobně, mluví za mnohé. A že je TED v zahraničí brán vážně dokazují i jména přednášejících, mezi něž patří např. i fyzik Stephen Hawking, “kluci od vyhledávačů” Larry Page a Sergey Brin, Bill Gates a spousta dalších.
Pro nás, pro které angličtina není nativním jazykem, TED navíc poskytuje další přidanou hodnotu v podobně procvičování poslechu. Ne každý chytne vše u každé přednášky a může tak přijít o detaily, ale ani to teď už není problém. Před nedávnem přidali možnost zobrazit titulky a transkripty přednášek, což umožňilo i překlady do mnoha jazyků. Češtinu jsem tam tehdy neviděl, tak jsem se zaregistroval a uvažoval, že s překlady začnu. Nakonec jsem se k tomu zatím nedostal, ale nyní jsem se znova podíval a zjistil, že už tam nějací čeští překladatelé jsou a překlady přibývají. Což je výborná zpráva. Článek o TED jsem chtěl napsat už dlouho, ale až český překlad mě k tomu vyprovokoval. Zbytek článku chci pojmout jako subjektivní výběr několika přednášek, které mě zaujaly. Nemá cenu se snažit vybírat “to nejlepší”, protože obecně úroveň přednášek na TEDu je hodně vysoká až by se dalo říct, že celý TED je výběr toho nejlepšího. Ale pokud nechcete hledat, můžete se pro začátek podívat alespoň na těchto pár prezentací, třeba se trefí i do vašeho vkusu.
Číst dále »
Tak jsem uvolnil nástroj pro plně poloautomatickou registraci do katalogů, jak tomu říkám. Ve zkratce jde o to, že vyplníte údaje o webu a pak jen opisujete captchu, volíte kategorii a posouváte na další katalogy. Neměnné údaje se automaticky předvyplňují. Je možné zadat libovolné množství alternativních popisů, nástroj je při předvyplňování automaticky střídá. Celkem mám v databázi 60 ověřených katalogů, do kterých můžete registrovat. Nástroj najdete prozatím v systému Mikrostránky. Plánuji uvolnit API tohoto nástroje a pokud by byl zájem, rozjet ho jako samostatnou službu s dalšími užitečnými funkcemi.
Číst dále »
Kdysi na webtrhu informoval jeden člověk o tom, že udělal fajn skript usnadnění registrace do katalogů. Jde o skript běžící na regweb.info. Je to rozhodně usnadnění spousty práce, ale jeho nevýhodou je, že nepředvyplňuje údaje, které chce snad každý z vyhledávačů a přitom se nemění, jako např. URL webu, název, popis apod. Takže člověk to pokažde musí vyplňovat znovu a znovu (copy&paste, ale stejně je to dost ubíjející práce). Navrhoval jsem, že by se to mohlo předvyplňovat samo. Ostatní byli ale v tomhle směru příliš skeptičtí, padala dokonce slova jako “nerealizovatelné”. Tak jsem si k tomu sedl a zrealizoval to. V následujícím článku se dozvíte víc, natočil jsem také video, kde to můžete vidět v akci.
Číst dále »
Nechám stranou hodnocení dodělanosti nového directa, protože bych musel bych napsat nějaké ošklivé věci. Ale zkusil jsem, jak je na tom s generátory kódu pro reklamy a pozjišťovat, jestli bych ho mohl použít. Většina mých webů je v Ruby, mikrostranky.com a touto službou generované mikrostránky taky. Generátor kódu samozřejmě pro Ruby nemají, tak jsem se mrknul, co to vlastně nabízejí. A musím říct, že mě to docela potěšilo :) Za půl hoďky mám napsaný helper, díky kterému mi stačí do šablony přidat následující dva řádky:
<%= directo_tracker(741) %>
<%= directo_ads(741) %>
Číslo je samozřejmě odpovídající číslo vašeho reklamního bloku. Pak stačí přidat něco málo do css stylu, aby to vypadalo nějak normálně a jak se zdá, tak to jede. Reklamu můžete vidět na program.uhh.cz vpravo nahoře.
Číst dále »
Po prvním představení na webtrhu a vyslechnutí názorů jsem se rozhodl, že první věc, kterou je potřeba udělat na projektu mikrostranky.com, je změna designu. Design jsem si chtěl od někoho nechat udělat, ale protože jsem se měl učit a neměl jsem čas na nic jiného než na učení, vrhnul jsem se pro odreagování na výrobu designu ;) Nejsem žádný grafik, ale šlo mi o to udělat jednoduché až minimalistické a přehledné rozhraní. To se mi nakonec moc nepovedlo, ale i tak se mi docela líbí. Pro menu jsem použil javascriptové fish-eye menu, které šlo nastavit tak, že se hýbe pouze jedna ikonka najednou (běžné fisheye mi přijde kvůli tomu “plavání” celého okolí kurzoru nepoužitelné…). Menu jsem šoupnul rovnou do prostoru pro záhlaví, nač plýtvat místem. Ostatně třeba v google chrome se podobná úspora místem docela chytla. No, ale protože času na mimoškolní aktivity bylo opravdu málo, tak jsem doprogramoval ještě několik dalších věcí, které by se mohly hodit.
Číst dále »
To máme zase jednou krásnou ukázku novinářské terminologie a bezduchého přebírání informací. Já mám skoro pocit, že ty články už nějakou dobu nedělají živí lidé, ale sestavuje je robot, který jen kombinuje věty z různých zdrojů a tu a tam přihodí nějaké to slovo. Nevím, jestli běžným lidem (neprogramátorům, neinformatikům) to přijde srozumitelné, ale na mě tahle věta působí jako naprostý blábol.
Jeho syn na internetu objevil vzkaz chatujícího mladíka pod šifrou “LOL”.
No lol. Což o to, normální zkomolenina neznalého novináře, asi se dá pochopit, co tím “básník” chtěl říct. Ale zkuste si vyguglat “Šifra LOL”. Objeví se hromada článků z různých zdrojů, kde všichni operují s onou záhadnou šifrou LOL. Někteří novináři si nejspíš nebyli úplně jistí, tak do věty přidali slůvko “prý”, jiní větu okopírovali či přeložili do slovenštiny (nebo naopak)… Každopádně šifra LOL se objevuje na idnes.cz, ct24.cz, ihned.cz, tyden.cz, lidovky.cz, o2active.cz, pravda.sk, ceskenoviny.cz, rozhlas.cz a asi v i dalších “zdrojích”. Jsem zvědav, jestli se šifra LOL objeví i v televizních novinách na oblíbených komečních televizích. Zajímalo by mě procento novinářů, kteří o šifře LOL píší a vědí, co to znamená…
Skoro to svádí k experimentu záměrně napsat nějaký technicky vypadající blábol k vážně míněné zprávě a sledovat, jak to novinářské stádo rozšíří. Bohužel nejsem v pozici, ve které bych mohl psát články na ty “nejdůvěryhodnější zpravodajské portály na českém internetu”. Každopádně LOL ;)
